Eurobot 2001

Umístění naší druhé vlajky

Eurobot je mezinárodní soutěž pořádaná ANSTJ (Francouzská organizace na podporu mladých techniků) v rámci festivalu ARTEC (Art and Technology), který se koná v květnu ve Francii v městečku La-Ferté Bernard. Soutěž má každý rok nová pravidla, což znamená, že je nutné poměrně rychle vytvořit strategii a roboty splňující podmínky. Letošní téma bylo Space Odyssey 2001, kdy roboti měli za úkol obsazovat jednotlivé planetky. Mezi novými účastníky byla i Česká Republika, reprezentovaná skupinkou studentů z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Plakát v pitu

Eurobot byla původně čistě francouzská soutěž. Tomu také odpovídala hojná francouzská účast. Národní část trvala několik dní a ze zhruba 170 týmů byly vybrány tři postupující. Mezinárodní část soutěže byla daleko menší - týmu bylo 20, což umožnilo dvou-stupňový systém. V prvním kole se týmy (po kvalifikačním testu - umístění alespoň jedné vlajky bez přítomnosti oponenta) rozdělily do tří skupin. V těchto skupinách hrál každý s každým a podle počtu získaných bodů postupovalo 16 týmu do druhého kola, tentokráte vyřazovacího. Z dvojice postupoval pouze vítěz, a v případě nerozhodného výsledku se zápas opakoval. Předposlední zápas byl o třetí a čtvrté místo.

Chování Aleny (jméno našeho robota) lze snadno vysvětlit Murphyho zákony. V den, kdy jsme dorazili na místo určení, nefungovalo nic. Alena nebyla ani schopna kvalifikace, protože při pohledu sudího se ji „rozklepala” ruka a vlaječku zahodila. Problémem byla komunikace mezi řídícím čipem (AVR) a „servo-čipem”, který zajišťoval pohyb ruky. Než se podařilo nakonfigurovat počítač, sehnat nový řídící čip a vůbec připravit pracovní prostředí, utekl den. Závada byla programová - nedostatečné „tažení” komunikačních linek nahoru a dolů, tj. většinou to fungovalo, ale rozhodně ne na 100%. Po opravě a úspěšné demonstraci si Alena získala první příznivce. Zaujalo jednak řešení pomocí Palmu, jako „řídícího počítače”, a pak návrh ruky, která mohla umístit vlaječky jak na slunce 40cm vysoké, tak na nízké planetky.

Problémy neměla jenom naše skupina. Asi nejvýraznějším příkladem bylo slavné MIT z Bostonu, které mělo velmi pěkného robota se zajímavou strategií, ale nefungoval. V lepším případě umístili jednu vlaječku, v horším ani to ne. S problémy se potýkaly i Norové, kteří používali pro svého robota vidění jako hlavní senzor. Nad oběma týmy jsme zvítězili, i přes nešťastnou náhodu, kdy se vlaječka přilepila k chapadlu a nebyla tedy na slunce vysazena (vlaječka časem upadla, takže umístění na další planetu už bylo úspěšné).

M&M's crashing Alena

V prvním kole zápasu si Alena vedla poměrně dobře, alespoň z našeho pohledu. Vždy umístila, alespoň jednu vlaječku a z pěti zápasů dva vyhrála. Výsledky si můžete prohlédnout zde. V posledním zápase s M&M's došlo k poměrně hrubé kolizi s francouzským robotem, který převrátil Alenu vzhůru nohama (přesněji kolečkama) a ta byla příčinou fiaska v druhém kole.

Druhé kolo bylo vyřazovací, začínající s šestnácti týmy, sledováno francouzskou televizí M6. Naším soupeřem bylo Německo. Chvíle napětí, 3, 2, 1, … hvizd sudího, zatažení za šňůrky, němečtí roboti se vrhají do hřiště. Alena se ani nehne. Ani o centimetr. Dead robot. Veliký vztek a veliký smutek. Ostuda. Nikdo netuší, co se stalo. Zmatené pohledy do kamery. Pryč z arény…

Tentokrát byl problém v hardware. Po předešlém nárazu se částečně uvolnil komunikační (ano, zase komunikace!) kabel sériové linky pro příjem. Řídící software tedy nedostal zprávu, že se změnil stav tlačítek (vytažení šňůrky), a tak se nic nedělo. Škoda.

Ale protože je La-Ferté velice pěkné malé městečko, neodpustím si pár fotek z našich toulek po okolí. Pokud vás soutěž zaujala, neváhejte a napište nám.

Umění

Most

Další umění