Roboti
podrobnější popis soutěžících robotů?
Soutěž RoboTour 2006 skončila, a tak se můžeme v klidu ohlédnout zpět a podívat se na detaily jednotlivých robotů …
Linky
- http://lynx1.felk.cvut.cz/~hch/robotour/ (Jan Chudoba)
- http://www.vosrk.cz/robotika/robotour.zip (Martin Locker)
- http://jiri.isa.matfyz.cz/other/robotour2006/ (Jirka Isa)
- http://www.bender.wz.cz/ (Standa Vechet)
- http://fest.stud.feec.vutbr.cz/~xjavor09/utar.zip (Martin Javorcek)
- http://www.flickr.com/photos/34547385@N00/sets/72157594329020796/ (Roland Stelzer)
BenderTeam
Podvozek je postaven na originálním podvozku od bugyni Overlander fy. Tamyia. Pro
potřeby soutěže jsme ho mírně vytunili lepším regulátorem motoru a odstraněním
tlumičů a pružení. Na uzávěrku diferenciálu už nedošlo, i když by to výrazně
prospělo.
Elektronika hardwaru byla postavena na stavebnici vlastní výroby založené na
procesorech ATMEGA8. Tahle stavebnice se starala o snímání dat ze sensoru a
komunikaci s PC.
Použité sensory byly nakonec pouze dvě IRCéčka na předních kolech s rozlišením
156 pulzu na otáčku a webkamerka s rozlišením 240x320 s velmi špatným obrazem.
Rozlišení by nevadilo, ale ty barvy :-(
Kompas jsme už nestihli dotáhnout do použitelné podoby a GPS jsme po několika
pokusech odstranili, protože nepřesnost byla tak velká, že pro nás nebyla
použitelná ani orientačně.
Přesnost IRCéček daleko předčila jakékoli jiné sensory. Při testech v
Brněnských Lužankách jsme podle dat z IRC byli schopni projet kilometrovou trasu
bez zabloudění na křižovatkách a bez vyjetí z chodníku. Ale chodníky byly více
ohraničeny (opravdu šedý chodník a ostrá hrana trávníku bez listí).
Vlastní High Level řízení se odehrával v notebooku, kde běžely Windows a soft byl
napsaný v Delphi.
Bender se měl chovat (a nakonec se tak i choval) asi takhle:
- Na začátku segmentu načte vzdalenost k nejbližší křižovatce.
- Podle kamery dojede k nejbližší křizovatce a IRCéčka mu říkaji, jestli se blíží.
- Dva metry před očekávanou křižovatkou zastaví. Spočítá korekce dráhy podle toho jak moc „kličkoval” a najede do křižovatky.
- Z mapy si vytáhne jak vypadá křizovatka (měli jsme interní značky) a podle toho provede zatáčku. Pak se chytne dalšího segmentu a pokračuje bodem 1.
Propeler-team
RVM
R-team
A popis meho robota:
Stavba byla řízena maximální jednoduchosti a rychlosti. Byla vetšina dílů
z mého robota použivaného na soutěži Eurobot. S tím souvisí příliš malá
velikost, jejíž problémy se samozřejmě na nerovném terénu projevily.
Technický popis:
tříkolý diferenciální podvozek
pohon 2 stejnosměrné motory řady 540 s převodovkou 50:1
pohonná kola z koloběžky pr. cca 100mm
maximální rychlost 1,5 m/s
optické enkodéry s rozlišením 1000 impulsů na otáčku na kolech
pohony jsou řízeny PI regulátorem s frekvencí 500Hz
realizovaný samostatným procesorem ATmega8 16MHz
hlavní řidicí počítač ATmega128 16MHz
se stará o sběr dat ze snímačů (kompas, gyro),
výpočet pozice s použitím odometrie a řízení
dráhy podle předem určené mapy
komunikace obou počítačů je po sběrnici RS485 s rychlostí
115200bd
kompas je připojen na sběrnici I2C
modelářské gyro na vstup 16bitového čítače
napájení:
pohony - olověný akumulátor 12V/7Ah
elektronika - 2 články LiON 18650
Plánovaný způsob řízení.
1. Mapování trasy při ručním řízení robota po trase,
záznam odometrie, kompasu a gyra
2. Ruční tvorba navigační mapy z nasbíraných dat
3. Samostatný pohyb robota dle sestavené mapy
Realita.
3. Fungovala bez problémů, robot nakonec jezdil dle mapy bezchybně
2. OK
1. Díky chybě v softwaru se nedařilo zaznamenat více než
cca 30m jizdy, tudíž nebylo možno sestavit mapu (chyba doteď nebyla nalezena).
Takže nakonec bylo z 6 pokusů zaznamenáno pouze cca 75m trasy.
Pro sestavení mapy bylo použito odometrie pro určení vzdálenosti
a kompasu pro směr. V posledním pokusu robot dokázal téměř
nemožné a pouze podle takto vytvořené mapy s použitím odomerie
a kompasu ujel 80m do vyjetí. Teoreticky to ukazuje, že pokud by byla k dispozici
celá mapa a robot vždy dokázal stejný výsledek, tak by byl schopen projet celou
trasu (samozřeme s možnosti ručního zásahu dle pravidel).
Samotného mě překvapilo, že kvalita řízení je dostatečná i na daném
velmi nerovném povrchu.
Dragons ČVUT & Salamanders
HiBeMaTo
Sirael
Rám robota je svařený z ocelových jeklů 40x10 (spodní patro) a 20x10
(horní patro a spojky mezi patry).
Pohon tvoří náhradní díly na elektrickou koloběžku - motory 24V/250W a
kolečka o průměru cca 30cm (obvod kola téměř přesně 1metr). Převod z
motoru na kolo je řetězem, převodový poměr 6:1.
Zdrojem energie je autobaterie 12V/44Ah. Silový rozvod začíná
čtveřicí autorelé (pro přepínání tlumených a dálkových světel),
následují můstky podle
http://www.micer.wz.cz/clanky/c007/regser.html
rozšířené o transily. Další transil je paralelně s cívkami autorelé,
jejich rozpínání způsobovalo rušení komunikace. Můstky jsou
preventivně aktivně chlazeny ale větráčky spíš slouží pro vizuální
indikaci napájení můstků. Na vývodech motoru jsou těsně u pouzdra
motoru přidány odrušovací kondenzátory (mezi vývody a proti kostře
motoru).
Slaboproudá alektronika je založena na síti destiček propojených
sběrnicí RS-485.
Jedna slouží pro řízení motorů (PWM) a snímání inkrementálních
enkodérů na přdních kolech (200 tiků na otáčku kola), druhá je
rozhraním pro joystick a poslední (na věžičce) pro kompas.
Rozhraní pro řídící PC tvoří převodník z USB FT232BM následovaný
optickým oddělením a budičem linky MAX485
Na robotovi se nachází USB hub, který slučuje robota a přijímač GPS do
jednoho kabelu
Komunikace s robotem je paketově orientována, pakety jsou adresovány,
na data tak reaguje pouze čip, kterému jsou určena.
Původní algoritmus byl následující
- načti ze souboru další bod na cestě
- cyklus:
- porovnej pozici podle GPS s načteným bodem
- pokud jsi blíž než 3m od bodu, pokračuj načtením dalšího bodu
- pokud nejsi správným směrem (měřeno kompasem), cukni doleva/doprava
- jinak popojeď o metr dopředu
Pro homologaci to fungovalo dobře, v soutěži se mi robot zatvrzele
cpal do trávníku. Proto jsem rychle vyrobil modifikovaný program
fungující pouze na základě odometrie a kompasu (místo gps). Ani to se
neosvědčilo, asi sluníčko ovlivňovalo enkoděry.
No a pak mi něco shořelo, nejspíš deska pro řízení motorů.
KR
Kdyby nekdo chtel v nekterych casteh konstrukce nasledovat (nejsem si
jisty, jestli to muzu doporucit), tak jeste nejaky
soupis cen (orientacne)
jekly na ram : 1000
motor: 1200 (4x)
kolo 300 (4x)
retez 150 (4x)
autobaterie (1500)
rele 400
kompas 1200
mega deska 300 (3x)
mustek 100 (4x)
prevodnik USB/485 1000
USB hub 300
drobny material a jine zapomenute veci odhadnu na 2000
takze to dela neco jako jako 15000
plus GPS, kterou jsem mel pujcenou (cca 3000)
a notebook, ktery neni jen na robota (repase asi 10000)
no a samozrejme nepocitane casu
KR
Robohemia
Náš U.T.A.R.2 je postavený na diferenciálnom podvozku, čo znamená,
každý pár kolies má svoj vlastný pohon - svoj motor, ktorý cez reťazové
prevody dáva celé "autíčko" do pohybu. Každý motor má výkon 250W a na sebe
nesie inkrementálne čidlo (to je čidlo, ktoré slúži pre regulátory výkonu
ako "feedback" - spätná väzba). Spomínaný regulátor výkonu motorov je
duálny, teda pre každý motor zvlášť. Ako driver je použitý špeciálny IO
SI9978 riadený uC ATMEL AVR.
Na detekciu prekážok je použitý špeciálny laserový skener značky
SICK s dosahom detekcie do až do 80m.
Uhol natočenia je sledovaný cez špeciálny 3 osový inclinometer, ktorý dokáže
spozorovať resp. detekovať zmenu polohy v ose x,y a z.
Hrubý odhad polohy, rýchlosť a čiastočne aj smer pohybu zabezpečuje GPS
prijímač.
Na autíčku sme inštalovali aj malú informatívnu web kameru značky
GENIUS.
Všetky senzory teda laserový skener, GPS, a DRIVER motorov sú pripojené k
riadiacemu počítaču cez RS232. Inclinometer a webcam sú pripojené cez USB
rozhranie.
Spomínaný riadiaci počítač je použitý špeciálny "mobilný" počítač
firmy NEXCOM s procesorom Intel Pentium Mobile 1,4GHz s pasívnym chladením a
v celohliníkovom prevedení…
Počítač je spojený cez wireless wifi 2,4GHz s iným počítačom na ktorom je
spustená vzdialená plocha a dá sa tak jednoducho a konfortne ovládať bez
nutnosti mechanického pripájania monitoru, klávesnice a myši k UTARovi.
Napájací zdroj napätia je tvorený dvomi olovenými akumulátormi 12V s
kapacitou cca 26Ah.
A ešte len tak pre zaujímavosť, hmotnosť celého robota je cca
74kg…
Čo sa týka cien za jednotlivé komponenty, tak iba poviem, že naša
konštrukcia nie je vhodná pre začiatočníkov nakoľko je very very vysoká a
ani sa neopovážim ju sem napísať ;)
V prípade Vašich akýchkoľvek dotazov ma môžete kontaktovať na mojom maile
xjavor09stud.feec.vutbr.cz alebo javorcekgmail.com prípadne poskytnem aj
maily ostatných kolegov.
Na celej konštrukcii sa podieľali:
Zamestnanci UAMT menovite Ing. Luděk Žalud, Ph.D.
Ing. Tomáš Neužil
Ing. Lukáš Kopečný
Ing. Ing. Ondřej Jež
Študenti VUT FEKT: František Burian
Martin Haltuf
Tomáš Madron
Roman Koňarik
Michal Prejžek
Martin Javorček
Foto na webe:
http://fest.stud.feec.vutbr.cz/~xjavor09/utar.zip
S pozdravom za celý tím tvorcov UTARa2 Martin Javorček.
Robsys Racing Team
Short Circuits Ústí nad Labem
Istrobotics
Czech DDR
MART - SkyMap 2006
Pošlete email redakci.
Všechny materiály, které máme k dispozici, jsou již součástí článku, na který reagujete (tj. pokud tam tedy není např. plánek na stavbu, je to proto, že nic takového nemáme).
Vaši zprávu se bohužel nepodařilo odeslat, ale můžete nám napsat sami na adresu webmaster-at-robotika.cz
Vaše zpráva byla úspěšně odeslána
Pro odeslání formulář je třeba mít zapnutý javascript.